apple stories
Nápravny fond Applu zapou?tí nové ko?eny v?Atlantickém lese
Projekty v?rámci Nápravného fondu postupně pomáhají znovu zalesnit Ji?ní Ameriku
?ivot v?Atlantickém lese v?Ji?ní Americe dle mnohych závisí na matce: na entitě, která se o?v?e stará. To platí jak pro rostliny a??ivo?ichy, tak pro stromy, které se ty?í k?nebi a?jejich? koruny sahající ke slunci poskytují stín ?ivo?ich?m, kte?í ?ijí v?podrostu pod nimi.
Podle mnohych odhad? je v?Atlantickém lese p?es 5?000?r?znych druh? strom?, z nich? dvě t?etiny jsou po staletích vyko?is?ování a?tě?by ohro?eny vyhynutím. Obnova de?tného pralesa, která se jen v?Brazílii m??e tykat a? 100?milion? akr? lesa, je st?edobodem regionálních projekt? podporovanych Applem. P?íkladem m??e byt projekt nedaleko pob?e?ního města Trancoso v?brazilském státě Bahia, v?jeho? rámci jedna spole?nost pěstuje semená?ky z?tzv. mate?skych strom??– nejodolněj?ích strom? r?znych druh?, které p?e?ily destrukci pralesa.
?Za?ali jsme s?tím nejlep?ím mo?nym genetickym materiálem, ktery jsme získali z?obrovské p?írodní rezervace v?Atlantickém lese,“ vysvětluje Bruno Mariani, zakladatel a?generální ?editel lesnické a?investi?ní spole?nosti Symbiosis. ?Chtěli jsme tak p?ilákat co nejvíc fauny a?hmyzu.“
Spole?nost Symbiosis byla zalo?ena v?roce 2008 a?od roku 2010 sbírá, skladuje a?sází semena z?mate?skych strom? r?znych p?vodních brazilskych druh?. ?Mate?ské stromy p?edstavují p?írodu, která nám v?em dodává sílu, a?zároveň jsou zcela zásadní pro obnovu, tak?e nám dávají opravdu v?e,“ dodává Mickael Mello, správce lesní ?kolky spole?nosti Symbiosis.
Spole?nost Symbiosis je jednou ze t?í investic v?rámci Nápravného fondu Applu, ktery byl p?edstaven v?roce 2021 s?cílem roz?í?it p?írodní ?e?ení pro boj se změnou klimatu. Spolu se spole?nostmi Goldman Sachs a?Conservation International investuje Nápravny fond do t?í projekt? na odstraňování uhlíku v?Brazílii a?Paraguayi, jejich? cíle dalece p?esahují samotny uhlík?– od posilování místních komunit a? po zvy?ování biodiverzity.
Zleva doprava: (1) Fabiane Souza M. Delmira vede tym lesní ?kolky a?monitoruje sklad semen spole?nosti Symbiosis. Poslechněte si, jak popisuje d?le?itost pou?ívání semen z?mate?skych strom? k?pěstování semená?k?. (2) V?semenné bance spole?nosti Symbiosis ukryvají police plné nádob stovky tisíc vysoce kvalitních semen z?těch nejodolněj?ích strom? na pozemcích spole?nosti v?Atlantickém lese
Seshora dol?: (1) Fabiane Souza M. Delmira vede tym lesní ?kolky a?monitoruje sklad semen spole?nosti Symbiosis. Poslechněte si, jak popisuje d?le?itost pou?ívání semen z?mate?skych strom? k?pěstování semená?k?. (2) V?semenné bance spole?nosti Symbiosis ukryvají police plné nádob stovky tisíc vysoce kvalitních semen z?těch nejodolněj?ích strom? na pozemcích spole?nosti v?Atlantickém lese
Od první vysadby, která zahrnovala 160?r?znych druh? vysázenych na území, je? bude trvale chráněno p?ed tě?bou d?eva, spole?nost Symbiosis roz?í?ila obnovu ohro?enych p?vodních strom?. V?rámci snah zabránit úbytku biodiverzity se spole?nost Symbiosis zavázala zachovat 40?% své p?dy s?p?írodními druhově pestrymi lesy, zatímco zbytek p?dy bude slou?it jako zodpovědně obhospoda?ovany zdroj vzácného tvrdého tropického d?eva. Za poslední dekádu vysázela spole?nost 800?hektar? biologicky rozmanitych les?. Jen v?roce 2024 si klade za cíl vysázet p?es 1?milion semená?k? na 1?000?hektarech.
?Stromy fungují ve skupinách, jako sí?,“ uvádí Mariani. ?Jsou to spole?enské bytosti, které si chtějí navzájem pomáhat. R?zné druhy zapou?tějí ko?eny r?zně hluboko, aby si navzájem nep?eká?ely?– zkrátka spolupracují.“
Atlanticky les se nachází na vychodním pob?e?í Ji?ní Ameriky. Za?íná na severovychodě Brazílie a?rozr?stá se dál do vnitrozemí, a? na jihovychod Paraguaye a?na sever Argentiny. V?nejseverněj?ím bodě je les ?iroky pouhych 65?kilometr? a?od ji?ního pob?e?í Atlantiku se táhne p?ibli?ně 320?kilometr? do vnitrozemí. Po více ne? 500?letech odlesňování byl les z?80?% vy?erpán. P?da se vyu?ívá k?pěstování kávy, kakaa, cukrové t?tiny a?dal?ích plodin a?jako pastvina pro dobytek. Zna?ná ?ást de?tného pralesa byla vytě?ena pro svá vzácná tvrdá d?eva, v?etně sapanu je?atého a?dalbergie ?erné, jejich? d?evo se pou?ívá k?vyrobě nábytku, ve stavebnictví, a?dokonce i?k?vyrobě hudebních nástroj?, jako jsou kytary. To samé se dnes děje v?Amazonském pralese.
Podle mnohych odhad? m??e byt v?Atlantickém lese znovu zalesněno p?es 40?milion? hektar? (100?milion? akr?). P?ístup spole?nosti Symbiosis k?lesnictví si klade za cíl vytvo?it kvalitní, udr?itelny a?zdravy les a?zároveň bojovat proti změně klimatu pomocí toho nejzásadněj?ího nástroje pro sekvestraci uhlíku: p?írody samotné. ?Sna?íme se vyvá?it produkci d?eva a?zásoby uhlíku,“ vysvětluje finan?ní ?editel spole?nosti Symbiosis Alan Batista, ktery vystudoval lesnictví a?ve své karié?e se věnoval rozmno?ování rostlin v?papírenství, obchodním strategiím, ekonomii a?financím.
?D?evní biomasa vytvá?í velké mno?ství uhlíku, ktery je zde ulo?en. Dále víme, ?e velké mno?ství uhlíku je ulo?eno také v?p?dě,“ vysvětluje Batista. ?Tak?e kdy? je ?as d?evo sklidit, musíme myslet na cely cyklus, od za?átku do konce. Sna?íme se hospoda?it tak, jak by se v?lesech se souvislym porostem hospoda?it mělo, tedy tak, aby p?da vydr?ela nav?dy. V?dycky toti? bude pokrytá lesem.“
Finan?ní ?editel spole?nosti Symbiosis Alan Batista vystudoval lesní in?enyrství a?na za?átku své kariéry p?sobil v?papírenském pr?myslu, kde piloval své technické dovednosti v?rozmno?ování a?klonování rostlin. Následně se vydal studovat do zahrani?í, kde se za?al zajímat o?nové zp?soby pěstování les? s?vyu?itím p?vodních druh?
Zleva doprava: (1) Mickael Bandeira de Mello, správce lesní ?kolky ve spole?nosti Symbiosis, má za úkol pomoct roz?í?it vysadbu z?800?hektar? za 10?let na 1?000?hektar? za pouhy jeden rok. (2) Lesní in?enyr Victor Leon Rocha Araújo analyzuje vysledky p?edchozích vysadeb spole?nosti Symbiosis?– od kvality p?dy a? po zdraví strom??– s?cílem plánovat budoucí vysadby
Seshora dol?: (1) Mickael Bandeira de Mello, správce lesní ?kolky ve spole?nosti Symbiosis, má za úkol pomoct roz?í?it vysadbu z?800?hektar? za 10?let na 1?000?hektar? za pouhy jeden rok. (2) Lesní in?enyr Victor Leon Rocha Araújo analyzuje vysledky p?edchozích vysadeb spole?nosti Symbiosis?– od kvality p?dy a? po zdraví strom??– s?cílem plánovat budoucí vysadby
Za ú?elem vypo?ítání celkového mno?ství uhlíku, které je na p?dě spole?nosti Symbiosis ulo?eno, jsou vyu?ívána satelitní data, ekologické znalosti a?strojové u?ení spole?nosti Space Intelligence, které slou?í ke sledování změn v?p?dním pokryvu a?vytvo?ení map p?dního pokryvu a?uhlíku ulo?eného v?lesích. Satelitní data jsou integrována s?údaji z?aplikace ForestScanner, která vyu?ívá LiDAR skener v?iPhonech k?ur?ení stá?í a?rychlosti r?stu. ?Pomáhají nám kontrolovat vlastnosti a?vyu?ití p?dy?– kolik procent zaujímají pastviny, lesní plochy a?zpětné odlesňování“, popisuje Batista.
Sou?ástí procesu je identifikace oblastí, které jsou vyhrazeny jako p?da pat?ící domorodym komunitám. S?těmi by spole?nost Symbiosis ráda brzy navázala spolupráci za ú?elem identifikace a?sběru semen z?mate?skych strom?, které rostou na jejich území. V?roce 2007 nav?tívil Mariani Amazonsky prales, kde sledoval, jak domorodci zalesnili oblast zni?enou d?evorubci podél peruánskych hranic. To ho pochopitelně inspirovalo.
?Jejich p?edstavitelé mi vyprávěli o?klimatické změně a?ukázali mi ?ást lesa, kterou zalesnili. Vypadalo to, jako by tam ten les byl odjak?iva,“ vzpomíná Mariani. ?Kdy? jsem viděl, jakou sílu má obnova p?írody a?jak lze spojit tradi?ní znalosti s?vědou, inspirovalo mě to.“
O?něco málo p?es 2?500?kilometr? jihozápadně od Trancosa probíhá dal?í projekt v?rámci Nápravného fondu?– Forestal Apepu v?paraguayském departmentu San Pedro.
V?této jihozápadní ?ásti Atlantického lesa pěstuje spole?nost Forestal Apepu rychle rostoucí eukalyptové lesy pro produkci kvalitního d?eva na územích, která byla p?ed desítkami let odlesněna, a?zároveň chrání zbyvající p?írodní lesy a?vysazuje p?vodní druhy prost?ednictvím experimentálních pokus?. D?raz na vysoce kvalitní d?evo obhospoda?ované v?del?ích vegeta?ních cyklech umo?ňuje spole?nosti Forestal Apepu ve svych lesích odstraňovat a?dlouhodobě skladovat uhlík. Spole?nost také doufá, ?e vyrobky z?masivu vyrobené z?jejich vysoce kvalitního d?eva zmírní tlak na p?írodní les, co? povede k?ukládání uhlíku do d?evěnych vyrobk? s?dlouhou ?ivotností i?po pokácení stromu.
Klí?ová ?ást snah spole?nosti Forestal Apepu sahá za hranice samotného lesa: projekt rovně? podporuje místní komunity skrze celou ?adu iniciativ se sociálním dopadem na sousední paraguayské město San Estanislao.
Toto vnitrozemské území bylo po generace závislé na lesích, které poskytovaly d?evo, palivové d?íví a?zemědělskou p?du. V?rámci Nápravného fondu Applu spolupracuje Forestal Apepu s?místními komunitami a?identifikuje alternativní zdroje dodate?nych p?íjm?, které zmírňují tlak na lesy v?této oblasti. Mezi tyto zdroje se ?adí zaměstnání na eukalyptovych farmách spole?nosti s?certifikací od neziskové organizace Forest Stewardship Council, pronájem p?dy prost?ednictvím modelu externích dodavatel? (v?rámci něho? jsou drobnym vlastník?m p?dy poskytovány semená?ky a?technická pomoc s?pěstováním a?obhospoda?ováním d?eva), chov slepic v?rámci místního sdru?ení ?en a?pěstování rostliny, z?ní? se vyrábí nápoj yerba maté.
Graciela Gimenez ?ije v?malé obci Cururu'o se zhruba 1?200?obyvateli u? 40?let. Ka?dé ráno vstává v?5:00 a?za?íná sv?j den: nakrmí slepice a?vymění jim vodu, uklidí d?m, nava?í a?vy?ídí p?ípadné zále?itosti sdru?ení ?en, které pomáhala zalo?it a?jeho? je p?edsedkyní.
?V?dycky jsem byla v?na?í komunitě velmi aktivní,“ za?íná Gimenez. ?Jsou rádi, ?e jsem schopná věci někam posunout.“
Po několika setkáních s?Gladys Nu?ez, sty?nou osobou spole?nosti Forestal Apepu pro sociální zále?itosti, si Graciela Gimenez a??eny z?místního sdru?ení za?aly p?ivydělávat chovem slepic. Dosud měly domácnosti jen nepravidelny p?íjem p?edev?ím z?nádenické práce na okolních pozemcích. V?etně 21?slepic, které dostala od Forestal Apepu v?roce 2023, má Graciela Gimenez v?sou?asné době celkem 51?slepic. Ty jí sná?ejí vejce a?jsou zdrojem masa, které rodina konzumuje i?prodává.
?Musíme se postarat o?na?e sousedy, kte?í by zároveň měli byt na?imi spojenci,“ ?íká Gladys Nu?ez. ?V?Apepu se v?ichni ka?dy den u?íme, jak obhospoda?ovat lesy, jak pou?ívat zdravotně nezávadné pesticidy nebo jak lépe vyu?ívat p?írodní zdroje, co? pomáhá ?ivotnímu prost?edí.“
V?roce 1962?opustil Ramon Mariotti (vpravo) se svou rodinou paraguayskou oblast Chaco a?p?estěhoval se do Palomity I, kde okam?itě poznal, jak je p?da v?jejich novém domově bohatá. Mariottiho otec za?al pěstovat cesmínu paraguayskou a?nau?il Ramona, jak se tato rostlina, z?ní? se vyrábí nápoj yerba mate, kterym mnoho Paraguayc? zahání ?ízeň, sklízí
Ramon Mariotti, vrchní p?edstavitel komunity Palomita I, ktery se zde usadil po suchu a?devastaci oblasti Chaco v?roce 1962, pěstuje cesmínu paraguayskou, z?ní? se vyrábí bylinny ?aj, kterym mnoho Paraguayc? zahání ?ízeň. Mariottiho otec Ramona o?pěstování nau?il první poslední, v?etně toho, jak poznat, kdy jsou lístky p?ipravené ke sklizni, jak opatrně je t?eba je sbírat, jak je su?it a?mlít a?jak poznat, co prodávat.
?Od chvíle, co jsme sem p?i?li, nám bylo jasné, jak je místní p?da bohatá,“ vzpomíná Mariotti. ?Je to jako mít kolem sebe p?írodní supermarket: m??ete zasadit úplně cokoli.“
Zleva doprava: (1) Alvaro Ramirez zastává ve Forestal Apepu pozici vedoucího lesního in?enyra a?technického ?editele a?zodpovídá za ve?keré terénní pozemní operace (2) Lesní in?enyrka Belén Osario pracuje s?Alvarem Ramirezem a?zodpovídá za správu r?znych lesních pozemk?
Seshora dol?: (1) Alvaro Ramirez zastává ve Forestal Apepu pozici vedoucího lesního in?enyra a?technického ?editele a?zodpovídá za ve?keré terénní pozemní operace (2) Lesní in?enyrka Belén Osario pracuje s?Alvarem Ramirezem a?zodpovídá za správu r?znych lesních pozemk?
Za ú?elem zvy?ení úrody spolupracuje Mariotti s?Albertem Florentínem ze spole?nosti Forestal Apepu na zdokonalování procesu vysadby, v?etně toho, kdy sázet a?jak blízko od sebe mají jednotlivé sazenice byt.
Florentín p?sobil 40?let jako lesní in?enyr a?cestoval po Paraguayi. Nejprve za?ínal v?lesní slu?bě a?poté pracoval ve st?edisku národních park? v?Muzeu Moisése Bertoniho, kde pomáhal s?náborem strá?c? parku z?domorodych komunit, se kterymi se v?oblasti setkával. Díky znalostem, které získal na svych cestách po Paraguayi, je Florentín schopen p?e?ít v?kterékoli ?ásti země a?pomáhat ostatním vy?ít s?dary země co nejlépe.
?Chci zajistit, ?e tu lidé budou moct pěstovat r?zné plodiny, a??e po sobě budoucím generacím nezanecháme vyprahlou pou??,“ zd?razňuje Florentín. ?Kv?li změně klimatu je to v?ak ?ím dál tě??í?– ubyvá zdroj? vody a?najít něco, co by se dalo pěstovat, je tě??í a?tě??í. Chci se tedy postarat o?to, aby tu bylo v?dy v?eho dostatek.“
Kromě obhospoda?ování zdravého lesa a?práce s?místními komunitami zavedla spole?nost Forestal Apepu za podpory Mezinárodní klimatické iniciativy v?rámci projektu FLILA pr?kopnicky p?ístup bioakustického monitorování, jeho? cílem je zaznamenávat zvy?ování biodiverzity. Zaposlouchejte se do zvuk? lesa, v?etně místního ptactva, hmyzu a?dal?ích ?ivo?ich?, kte?í jsou zde doma
Kromě komunitních projekt? se spole?nost Forestal Apepu sna?í nacházet zp?soby, jak monitorovat stav p?dy na svych zalesněnych územích.
Experiment s?bioakustickym monitorováním zaznamenává zvuky lesa a?pomocí umělé inteligence a?strojového u?ení?pomáhá partnerskému tymu biolog? zji??ovat úroveň biodiverzity nap?í? celym lesem.
Tam, kde spole?nost Forestal Apepu v?Paraguayi a?spole?nost Symbiosis v?Brazílii provozují své projekty, se m??e zdát, ?e snahy o?zaznamenávání, ochranu a?revitalizaci flóry a?fauny spolu nap?í? jednotlivymi regiony nesouvisí. Kdy? se v?ak podíváme hlouběji, zjistíme, ?e mají spole?né cíle: zajistit odolnost těch nejpanen?těj?ích míst na zemi, která byla p?íli? dlouhou pova?ována za samoz?ejmost.
Kdy? za?al Bruno Mariani o?své spole?nosti poprvé p?emy?let a?ne? se nakonec definitivně rozhodl pro název Symbiosis, uvědomil si, ?e ?v?echno spo?ívá v?oboustranně vyhodné spolupráci mezi r?znymi druhy?– v?opaku parazitismu.“ Uvědomil si, ?e chce ??ít v?symbióze. Proto?e symbióza nezná pora?enych, jen vítěz?.“
Sdílet ?lánek
Media
-
Text tohoto ?lánku
-
Obrázky v?tomto ?lánku